abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky. (Oblíbit)
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM. (Oblíbit)
Našli jste některý z problému podělte se... Technická podpora (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
:: Svitek Osudu - Hrdina, část první ::
Autor: michza Kategorie: 6.2.2014
Dobrodružství připravit pro tisk

 Kdo ví, s kým vším se tu dobrodruzi mohou setkat.

 

 

 

Ať už náhodou nebo voláním osudu se vám podařilo dostat do Tanerasu, když jste sháněli nějakou další práci a informace. Nemuseli jste se ani moc namáhat. Pár optání na tržišti nebo v jedné z početných taveren a hned jste byli směrováni za zvláštním cizincem ubytovaném v hostinci U Stříbrného meče. Docela příhodné místo pro Vysokého elfa, řekli byste si. Skutečnost je v celku jiná. Jediný důvod, proč ho lze nalézt na takovém místě, je jeho potřeba získat schopné a ochotné meče, které ho doprovodí na jeho cestu.

 

Všude rozhlašuje, jak štědře se každému svolnému dobrodruhovi odmění. Však nikomu nechce říct, o jakou výpravu se přesně jedná. To je důvod, proč se hodně z potencionálních zájemců otočilo na podpadku, tedy pokud nějaký měli, a zase se vydali svou cestou.

 

Přislíbil vám splnění jednoho z vašich přání. Ať už si prý budete přát horu zlata, drahého kamení a perel, nebo dům na předměstí některého z hlavních měst. Nebo jakékoliv jiné přání, které bude v jeho silách.

 

 

 

Jak dobrodruzi přicházeli a odcházeli bez zjevného zájmu, začal se učenec mírně strachovat, že nenajde skupinu, kterou hledal a bude odkázán jen na sebe.

 

Jak se blížil den, kdy chtěl vyrazit, byl ochotný prozradit o svém úmyslu o něco víc, ale i přesto nikomu neřekl, co přesně hledá, nebo kam chce jít. Jediné co zaznělo asi dva dny před plánovaným odchodem, bylo slovní spojení Tajemný les.

 

 Když to uslyšeli zájemci toho dne, většina se otočila a šla si zase po svých. Ten les nikdo nemá rád a už vůbec se tam nikomu nechce jen tak, bez informací, co se tam bude dít.

 

Teprve posledního dne se za elfem přišlo podívat pár ostřílenějších dobrodruhů, kteří povětšinou vyhlíželi dost sebejistě alespoň na cestu do Tajemného lesa. Tedy poté, co získali příslib splnění jejich přání. Ať chtěl někdo informace, peníze nebo statek. Vše cizinec slíbil, i když něco méně ochotně než věci jiné.

 

Když nalezl svou družinu, na kterou čekal více jak měsíc, dal pokyn k opuštění města. Ovšem předtím ještě dal každému z jeho skupiny malý závdavek na zásoby a podobně. Totiž nástupní mzdu v podobě 50 stříbrných mincí. Dobrodruzi jej s podezřením chvíli sledovali, avšak poté bez velkého ostychu peníze sebrali a vydali se za doplněním zásob.

 

 

Cesta z města se obešla bez větších obtíží, až na jeden menší střet s pár muži místního pána podsvětí města, Zorina.

 

 

Všichni vyrazili na západ, směrem k Tajemnému lesu. Ovšem po pár metrech zavelel elf, abyste odbočili na chvíli na sever a přešli ta do lesa navazujícího na Tajemný les. Ačkoliv se vám příliš nechtělo odbočovat od přímé cesty, přislíbili jste ochranu učence i bez přesných údajů o cestě, kterou se do Tajemného lesa dostanete.  S vidinou bohaté odměny doprovázíte elfa skrze Úzký les, a abyste zabili čas, místy se odpojíte od hlavní skupiny a pokusíte se ulovit nějaký ten kousek zvěře pro zpestření večeře.

 

 Cela cesta probíhá bez sebemenších problémů nebo komplikací a přijde vám to až podezřelé. Proč vlastně chtěl váš doprovod, když mu po cestě nic nehrozí? V tom bude jistě nějaký háček. Ale jaký?

 

Během posledních dní nespadla z nebe ani kapka vody, přesto se vám podařilo nalézt tu a tam po cestě nějakou menší bystřinu nebo studánku, kde jste mohli doplnit zásobu vody a trochu se umýt. 

 

 Včerejší den byl celý nějaký pochmurný. Neustálá cesta, o které ani nevíte, kam přesně vede. Bez informací o věcech, které vás čekají a dokonce i bez znalosti místa, kde přesně se nacházíte. Ačkoliv víte, že jste před pár dny vešli do Úzkého lesa, nikdo si nejste jistí, jak dlouho trvá jím projít a kdy vejdete do Tajemného lesa. Ke všemu se nebe zahalilo do nesmělé šedi a nechce ukázat ani kousek své modré tváře.

 

Pro tuto noc rozhodl váš mecenáš, že půjdete bez spánku. Jen jste si založili oheň, abyste se ohřáli, udělali něco k jídlu a zase jste vyrazili dál. I přese své zkušenosti se vám tato změna příliš nezamlouvala. Ovšem ten elf je osoba, která stojí za splněním vašich přání. Odmlouvá se mu jen přetěžko, a tak všichni do jednoho se opět zvednete k pochodu.

 

Netrvá dlouho a noční obloha vám místo svitu hvězd a měsíce pošle první chladné slzy. Zprvu pár kapek brzy přechází do silného lijáku, a ačkoliv se někteří zahalíte do svých kožených kábátců, nakonec neuchrání ani vás před promočením na kost. Víte, že tento noční pochod a tedy i chladnou koupel může tentokrát nejen Altmer, ale také vy sami, protože jste tentokráte nikdo neřekl ani „A“, ani „B“.

 

 Jedinou útěchou pro vás je, že nefouká žádný vítr, takže i mokří a nevrlí nejste příliš prochladlí.

 

Nad ránem, ne víc než hodinu, dvě před svítáním konečně přestalo pršet a vy tak vidíte možnost oschnutí a konečného zahřátí, neboť dlouhá noc si vybrala svou daň nejen na vaší fyzické, ale i psychické stránce. Přeci jenom, pochod lesem, za silného deště a bez vidiny jakéhokoliv jasného cíle, to není zrovna ideální kombinace pro relaxační senaci.

 

 

Jen co vám Slunce slabě zaťukalo na záda, rozšířil se vám zorný dosah. Vaše pohledy odchytil obrys nějakého stavení, možná osady a jen velmi nerad je pustil. Po vyměněných pár pohledech mezi doprovázejícími jeden z vás povídá:

„Co zajít za hospodářem toho domu a alespoň se trochu ohřát, po celé noci na cestě jsme všichni rozlámaní a …“

Větu už nedokončil.

 

Elfí učenec zvedl ruku, což přerušilo tok myšlenek z úst vašeho společníka. Všichni jste s mírným vypětím očekávali, zda vám chce něco říci. Jeho rty se rozpohybovali až za notnou chvíli, během které si prohlížel svůj doprovod.

Dobrá, půjdeme se ohřát k místním. Ale nezdržíme se tu dlouho, čeká nás ještě hezký kus cesty.“

 

 Změnili jste směr pochodu a blížili se k malé osadě, když jste si všimli, že něco není v pořádku. Něco tu nesedí. Po pár chvílích rozhlížení se a hledání neznámého si někdo uvědomil, že kaluže blíže k osadě jsou podezřele tmavé. Listy a tráva se neleskne díky ranní rose. Nevíte, co se tu stalo, ale je vám už jasné, co je to barvivo.

Krev.

 

Nevíte, komu patřila, odkud nebo kdy se tu objevila.

 

 

 

Zde začíná vaše cesta tímto dobrodružstvím.

Hodnocení a komentáře k článku
Článek zatím nikdo nekomentoal.
www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.