Po dlouhých letech, kdy Pevninu na Západě obývali jen noví bozi a jejich děti, se Paní Závoje rozhodla znovu osídlit svou zemi. Toužila po dokonalém stvoření, které by znalo jen lásku a mír, dílo tak dokonalé, že by se před ním museli sklonit i samotná Čtyřruká a Šedý král. Vědouce, že v každé z padlých ras bylo mnoho dobrého, ale i mnoho špatného, jala se sbírat dokonalé části dávno zašlých ras a sestavovat je dohromady. Avšak dílo se stále nedařilo a pořád něco zabraňovalo jeho dokončení.

Ve stejné době, kdy Mlžná vědma chodila spálenou zemí zahalena svým kouzelným pláštěm, zavítal do této neutěšené krajiny i poslední z vnuků Čtyřruké. Ezron byl výborný pozorovatel a krom toho byl i umělcem tělem i duší. Spatřil podivnou postavu zahalenou v mlze a její počínání ho zaujalo. Dostal nápad. Nejdokonalejší část padlých těl si sice odnesla Mlžná vědma a zůstal jen “podřadný” materiál, ale to mladému polobohu nikterak nevadilo. A tak z hlíny a masa mrtvých těl vytvořil své další umělecké dílo – podivuhodnou bytost a za ní druhou a potom další a další.

I ostatní polobozi zatoužili po vytržení z nudy a i oni začali tvořit. Tvořit bytosti podobné jim samým. A tak Mitara posbírala z mrtvých těl to krásné a stvořila prvního elfa a elfku. Surda z materiálu využil to silné a stal se tak praotcem trpaslíků. Sheldon se dlouho probíral padlými tvory a nakonec si od každého vybral něco, stvořil prvního muže a ženu. Milosrdná Livara vzala vše poctivé a z rudé hlíny si uplácela prvního orka. Na Kodu – krásnou a mladou polobohyni, se však nedostalo. Ani Ghaldon Zatracený se tvoření nezúčastnil, neboť on raději snil a pátral po tajích vesmíru. Nikdo z nich však neměl takové nadání tvořit jako Ezron, jeho bytosti byly mnohdy zcela byzardní, ale každá z nich zcela jedinečná. A materiálu ubývalo až zůstal jen odpad a těla padlých démonů, které pozabíjel Šedý král a jeho Spálená armáda.

Výtvorům však něco chybělo, jedna jediná maličkost – jiskra života. A tehdy se Šedý král vydal do podzemí hledat mystický Plamen života. A opravdu pochodeň našel a oživil výtvory svých dětí. Paní Závoje však na něj seslala krutý trest a od té doby musí den co den nosit Plamen života po nebeské klenbě a noc co noc zahřívat podsvětí.

Polobozi se vzbouřili proti bezpráví, které bylo spácháno na jejich dědu a vytáhli i se svými dětmi do boje proti Paní Závoje. Ale magická mlha je pohltila a na každého z nich seslala jiné prokletí, které je zasáhlo na nejcitelnějším místě. Mitara se proměnila v mohutný pokřivený strom, Umělec Ezron zešílel, Sheldon ztratil své nesmrtelné tělo, milosrdná Livara byla donucena brát život ostatním. Mohutný a obrovský Sorda se zmenšil a všichni ztratili část své moci. Koda tou dobou byla u svého otce Soltana a starala se mu o zvěr, ale i jí zasáhl okraj magické mlhy. Pocítila ukrutnou vášeň a ještě týž den zplodila s koněm prvního kentaura. Rozlícena touto skutečností darovala jedné skupině lidí moc měnit se ve zvířata a tak na svět přišli první Kodaikinové.

Jediný, kdo byl ušetřen mlžné magie, byl Sheldonův bratr Ghaldon. Jeho geniální mysl zaslepila vlna hněvu a z posledního zbytku mrtvých těl té nejhorší spodiny oživil démony. Tehdy se Paní závoje zalekla a přistoupila na příměří. I ona uznala svojí chybu, vzdala se části své moci a stala se rovnovážným prvkem Pevniny na Západě.

Démoni však byli od podstaty zkažení. Proto se Ghaldon rozloučil s ostatními polobohy a i se svými dětmi se uzavřel do světa stínů. Stal se pánem a strážcem zla. Na druhou stranu lásky a míru se postavila Čtyřruká. Ostatní bohové neustále mění pole svých zájmů a jedinými opravdu rovnovážnými prvky se staly Paní Závoje a Livara – smrt.

Autor: Bronx